Volby ve Venezuele
Vítejte na stránce bolivar.wbs.cz v sekci Volby ve Venezuele
Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...
Tato část stránek se bude věnovat volbám ve Venezuele od roku 1998 a nástupu presidenta Huga Rafaela Cháveze. Bude zde rovněž rozebrán vysoce efektivní a demokratický volební systém ve Venezuele chválený mezinárodními renomovanými agenturami a organizacemi (např. Carter Center, "Venezuelský volební systém je ten nejlepší, který jsem, kdy viděl,"-J. Carter, bývalý americký president). Některé volby (presidentské 2006, odvolací referendum 2004...) byli napadeny opozicí jako zfalšované, popř. upravené, nicméně výše zmíněná renomovaná organizace Carter Center u obou voleb vyvrátila podezření a sepsala o nich rozsáhlé zprávy, v nichž je označila za "férové, transparentní a bez větších problémů proběhlé,".
Presidentské volby 1998
| Hugo Rafael Chávez Frías - Hnutí 5. republiky | 56.2% | 3,673,685 hlasů |
| Henrique Salas Romer - Project Venezuela | 39.97% | 2,613,161 hlasů |
| Irene Sáez - IRENE | 2.82% | 184,568 hlasů |
| Luis Alfaro Ucero - ORA | 0.42% | 38,304 hlasů |
| Volební účast | 54% | 6,537,304 |
Venezuelské konstituční referendum - duben 1999
| Otázka 1: Mělo by být svoláno ústavodárné shromáždění? | ||
| Ano | 92.4% | 3,516,558 hlasů |
| Ne | 7.6% | 290,524 hlasů |
| Neplatných | --- | 194,590 |
| Volební účast | 37.8% | 4,001,672 |
| Otázka 2: Souhlasíte, aby každý volič měl 10 hlasů? | XXX | XXX |
| Ano | 86,5% | 3,275,716 hlasů |
| Ne | 13.5% | 512,967 hlasů |
| Neplatných | --- | 212,989 |
| Volební účast | 37.8% | 4,001,672 |
Volby do ústavodárného shromáždění - 1999
| Vlastencká kandidátka | 65.8% | 121 poslanců |
| Demokratická kandidátka | 22.1% | 4 poslanci |
| Domorodí zástupci | --- | 3 poslanci |
| Ostatní strany | 12.1% | 3 poslanci |
| Volební účast | 46.2% | 4,849,000 hlasů |
Venezuelské konstituční referendum - prosinec 1999
| Otázka: Jste pro novou ústavu? | XXX | XXX |
| Ano | 71.8% | 3,301,475 hlasů |
| Ne | 28.2% | 1,298,105 hlasů |
| Volební účast | 44.4% | 4,819,786 hlasů |
Venezuelské presidentské volby - 2000
| Hugo Rafael Chávez Frías - MVR | 59.76% | 3,757,773 hlasů |
| Francisco Arias Cárdenas - La Causa R | 37.52% | 2,359,459 hlasů |
| Claudio Fermín - Ecuentro Nacional | 2.72% | 171,346 hlasů |
| Volební účast | 56.63% | 6,288,578 hlasů |
Referendum o odborech - 2000
| Otázka: Souhlasíte s odvoláním vedení odborů a vyhlášením voleb nového vedení na základě nové bolívarovské ústavy? | ||
| Ano | 69.4% | 1,632,750 hlasů |
| Ne | 30.6% | 719,771 hlasů |
| Neplatné | --- | 280,002 hlasů |
| Volební účast | 23.5% | 2,632,523 hlasů |
Referendum o odvolání presidenta Cháveze - srpen 2004
| Otázka: Jste pro odvolání presidenta Huga Cháveze z funkce? | ||
| Ano | 41% | 3,989,008 hlasů |
| Ne | 59% | 5,800,629 hlasů |
| Volební účast | 70% | --- |
Parlamentní volby - 2005
Parlamentní volby v roce 2005 byli po porážce puče (2002), generální stávky (2003) a odvolacího referenda (2004) oslabenou opozicí bojkotovány. Voleb se zúčastnilo pouhých 25% voličů a vítězně z nich vyšlo Hnutí 5. republiky s 60%, následované Za sociální demokracii s 8.2%, Vlast pro všechny s 6.8%, Komunistickou stranou s 2.7%, stranou LAGO s 1.8% a Venezuelskou lidovou jednotou s 1.4% hlasů.
Presidentské volby - 2006
| Hugo Rafael Chávez Frías - MVR | 62.84% | 7,309,080 hlasů |
| Manuel Rosales - New Era | 36.9% | 4,292,466 hlasů |
| Volební účast | 74.69% | 11,790,397 hlasů* |
*-188,885 hlasů připadlo na 12 dalších presidentských kandidátů.
Konstituční referendum - 2007
Referendum o sérii 66 pozmeňovacích návrzích do bolívarovské ústavy. Jediné volby v nichž byl president Chávez poražen. Důvodem byli některé kontroverzní návrhy, které přiměli část levicových proudů zdržet se hlasování a presidentovi návrhy tak neuspěli jen velice těsně. Někteří kritici tvrdí, že pokud by se v referendu rozhodovalo o každém jednotlivém návrhu, celá řada by měla velkou šanci projít a uspět.
| Otázka: Souhlasíte s návrhy série A? | ||
| Ano | 49.29% | 4,379,392 hlasů |
| Ne | 50.7% | 4,504,354 hlasů. |
| Otázka: Souhlasíte s návrhy série B? | ||
| Ano | 48.94% | 4,335,136 hlasů |
| Ne | 51.05% | 4,522,332 hlasů |
President Chávez narozdíl od opozice v jiných volbách, svou porážku okamžitě uznal.
Venezuelské regionální volby - 2008
Volby 22 guvernérů a 2 starostů městských částí hlavního města Caracas. Účast dosáhla vysokých 65% a vítězně z nich vzešla nově zformovaná Sjednocená socialistická strana Venezuely, která získala 17 guvernérů a 1 starostu. Na tehdy ještě stále rozdrobenou opozici připadal zbytek guvernérů.
Venezuelské konstituční referendum - 2009
Z politického hlediska významné referendum, byť se v něm rozhodovalo o jediné otázce související s bolívarovskou ústavou a tou byl článek o omezení funkčních období volených představitelů státu. President Chávez a PSUV předložili k celonárodnímu referendu pozměňovací návrh ústavy, který by u všech veřejných funkcí zrušil limit funkčních období. Důvodem podle presidenta Cháveze bylo to, aby bolívarovská revoluce měla stabilní vedení. Opoziční kandidáti naopak běsnili a děsili svět, že se Chávez chce stát diktátorem. Brazilský president Lula de Silva komentoval situaci kriticky vůči opozičním hlasům. Položil řečnickou otázku proč opozice, USA a masmédia nekritizovala Alvara Uribeho, kolumbijského ex-presidenta, když zrušil limit jednoho funkčního období a pokusil se zrušit i limit dvou funkčních období, aby byl potřetí zvolen. Šlo o ironickou narážku na fakt, že Uribeho vláda byla pro-Washingtonsky orientovaná a podporovala nasazení americké armády v Kolumbii.
Opozice (Leopold Lopéz) si rovněž stěžovala, že president využíval státního rozhlasu a státní televize k propagaci kampaně za přijetí ústavních změn. Faktem však je, že dominantní pozici ve venezuelském zpravodajství mají soukromá masmédia a ta podporovala opozici a odpor proti ústavním změnám.
| Ano | 54,85% | 6,310,482 hlasů |
| Ne | 45.15% | 5,193,839 hlasů |
| Volební účast | 70.33% | 11,504,321 hlasů* |
* - 206,419 propadlých hlasů.
Voleb se účastnilo 100 zahraničních kontrolních pozorovatelů, kteří shledali referendum demokratickým a férovým.
Parlamentní volby - 2010
Parlamentní volby roku 2010 představovali významnou změnu, když v nich začala figurovat sjednocená opozice MUD, vedená stranami AD, Copei a Primero Justicia.
Složení opoziční kandidátky:
MUD: Demokratická akce, Copei, Primero Justicia, Hnutí za socialismus, Radical Causa R, Strana rudého praporu (maoisté), Za sociální demokracii...
Vládní kandidátka:
PSUV sdružující 11 levicových stran podporována venezuelskými komunisty a stranou Vlast pro všechny!
| PSUV | 48.3% | 5,451,419 hlasů | 96 poslanců |
| MUD | 47.2% | 5,334,309 hlasů | 64 poslanců |
| Vlast pro všechny | 3.1% | 354,677 hlasů | 2 poslanci |
| Ostatní | 1.4% | 155,429 hlasů | 3 poslanci |
| Celkově | --- | 11,295,832 | 167 poslanců |
Venezuelský systém parlamentních voleb funguje na principu "Vítěz bere vše".
VENEZUELSKÉ PRESIDENTSKÉ VOLBY - 2012
Volby celkově považované za rozhodující, které měli být auditem vlády presidenta Cháveze, bolívarovských misií a bolívarovské revoluce ve Venezuele. Opozice i vláda vedli obrovské mobilizační kampaně se zapojením stovek tisíc aktivistů na obou stranách a médií všech druhů. Vláda šla cestou internetových médií (twitter, facebook...), zatímco opozice cestou klasických médií (televize, noviny...).
Kampaň byla dlouho vyhrocená, obě strany se navzájem obviňovali z násilností. Kampaň Capriles-Radonskeho (opozičního kandidáta) byla založena na liberalizaci ekonomiky, boji s kriminalitou a vzoru v politice brazilského levicového presidenta Luly. Je nutné poznamenat, že brazilský president Lula několikrát vyjádřil krajní odpor ke Capriles-Radonskemu a prohlásil, že jeho politika nemá s Radonskeho nic společného. Zároveň Radonski, který dlouhodobě kritizuje venezuelskou vládu za neefektivní boj s kriminalitou úspěšně zdvojnásobil počet vražd a loupeží svou vlastní pasivitou ve státě Miranda, kde byl guvernérem.
Vláda svou kampaň vystavěla na prohlubování bolívarovských misií, sebekritice, vlasteneckých tradicí bolívarovství a hrozbě návratu staré oligarchické Venezuely a vlády dvou oligarchy vyvolených politických partají.
Kampaň byla na mezinárodní úrovni provázena nekritickou podporou opozičního kandidáta, i ze strany českých soukromých a státních médií a útoky proti zdravotnímu stavu presidenta Cháveze.
| Hugo Rafael Chávez Frías | Velká vlastenecká kandidátka | 55.07% | 8,191,132 hlasů |
| Henrique Capriles Radonski | Stůl demokratické jednoty | 44.31% | 6,591,304 hlasů |
| Reina Sequera | Dělnická síla | 0.47% | 70,567 hlasů |
| Luis Reyes | ARO | 0.05% | 8,214 hlasů |
| María Bolivar | Sjednocená demokratická strana za mír | 0.04% | 7,378 hlasů |
| Orlando Chirino | Strana za socialismus a svobodu | 0.02% | 4,144 hlasů |
| Platných hlasů | XXX | 98.11% | 14,872,739 hlasů |
| Neplatných hlasů | XXX | 1.89% | 287,550 hlasů |
| Celkově hlasů | XXX | XXX | 15,162,228 hlasů |
| Volební účast | XXX | 80.48% | XXX |
Pravdou je a shodla se na tom většina komentátorů, že šlo o volby s rekordní účastí mezi státy, kde nejsou volby zákonem povinné. I zástupci USA gratulovali za "vysokou účast" a "klidný průběh" voleb.
Zahraniční povolební reakce:
Argentina - Twitterová zpráva presidentky Kirchnerové:"Hugo, dnes si přeji říct ti, že si zoral zem, zasel si ji, zavlažoval a nyní sklízíš plody své práce. Tyto volby jsou vítězstvím všem Jihoameričanů a Karibičanů."
Bolívie - bolivijský president Evo Moráles prohlásil volby za vítězství všech národů Latinské Ameriky v jejich boji za suverenitu.
Brazílie - ministr zahraničí Antonio Patriota gratuloval presidentu Chávezovi a projevil sympatie s okamžitým uznáním porážky ze strany opozičního kandidáta.
Kuba - kubánský president Raúl Castro zaslal gratulační zprávu přes velvyslanectví v Mexico City. "Volby ukázaly sílu bolívarové revoluce a nezpochybnitelnou podporu kořenových hnutí,"řekl president Castro.
Ekvádor - president Rafael Correa, stejně jako presidentka Kirchnerová, "twiittnul" svoji gratulaci. "Celá Latinská Amerika je s tebou a s naší milovanou Venezuelou. Příští bitva: Ekvádor." (v roce 2013 se chystají volby v Ekvádoru).
Irán - pogratuloval rovněž president Mahmud Ahmadinežád a proslíbil zesílení spolupráce mezi Iránem a Venezuelou.
Nikaragua - sandinovský president Ortega pogratuloval presidentu Chávezovi a označil ho za "nezpochybnitelného vůdce pokračující latinskoamerické revoluce."
Rusko - president Vladimír Putin pogratuloval presidentu Chávezovi telefonicky k vítězství a také pogratuloval venezuelskému lidu za vysokou účast a zodpovědnost.
USA - zástupci ministerstva zahraničí (Department of State) pogratulovali k vysoké účasti a klidnému průběhu voleb.
Uruguay - uruguayský president Jose Mujica pogratuloval k vítězství a vyzval k pokračování procesu sjednocení a posílení Latinské Ameriky.