Socialismus pro 21. století
Vítejte na stránce bolivar.wbs.cz v sekci Socialismus pro 21. století
Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...
Socialismus 21. století - demokratický, pluralitní, sociální a inovativní.
Socialistické státy 20. století byli většinou diktaturami úzké skupiny jedinců - aparátčíků (NDR, ČSSR...), nebo dokonce totalitami jedněch mužů (Stalin, Caucescu, Mao Ce Tung...). Na rukou měli krev miliónů lidí a zdiskreditování idejí socialistického hnutí. Rozpad SSSR a jeho loutkových režimů vedl k renesanci socialistických myšlenek pod taktovkou sociologů, politologů, demokratických socialistů, levicových křesťanů a intelektuálů. Starý sovětský socialismus upadl v zapomnění a je na vždy neživotaschopný. Objevil se však nový socialismus, Socialismus 21. století, o němž hovoří tato stránka a jehož latinskoamerická podoba je dnes uplatňována ve Venezuele, Ekvádoru a Bolívii.
Počátky Socialismu 21. století
Za počátek myšlenek Socialismu 21. století lze považovat rok 1996, kdy byl soubor těchto myšlenek, názorů a idejí uveřejněn německým sociologem a politologem, Heinzem Dietrichem. Uveřejnil je ve stejnojmenné knize.
Dietrich vytvořil reakci na negativní sovětský a čínský socialismus, chcete-li státní kapitalismus. Do povědomí lidí se prvně rozšířil v roce 2005, na Světovém sociálním fóru v Porto Alegre, kde tento název použil právě president Hugo Chávez při svém projevu.
Slovy svého tvůrce Dietricha:"Ani průmyslový kapitalismus, ani reálný socialismus nedokázali vyřešit nejpalčivější problémy lidstva - hlad, chudobu, sexismus, diskriminaci, rasismus, ekonomický útisk, ničení přírodního bohatství a absenci demokratických principů ve společnosti." - z toho důvod vytvořil alternativu v podobě Socialismu 21. století.
Co je Socialismus 21. století?
Jaké jsou vlastně rozdíly mezi klasickým sovětským (dogmatickým) socialismem a Socialismem 21. století? Těch rozdílů je velké množství a na nich se nejlépe ukáže v čem myšlenka Socialismu 21. století spočívá.
Předně, Socialismus 21. století odmítá myšlenku "demokratické diktatury proletariátu" jež se má zvrhnout v totalitní režim, ale naopak, sám sebe staví na základech lidských a občanských práv a demokracii s aktivním zapojením obyvatelstva považuje za nejdůležitější pro rozvoj společnosti.
Socialismus 21. století si pod pojmem socialismus nepředstavuje likvidaci soukromého vlastnictví, které považuje za občanské právo, ale především to, aby byl zajištěn dostatek prostředků pro ty nejbezbrannější a nejchudší obyvatele. Odmítá znárodňování, připouští možnost zestátnění a odmítá útoky proti drobným podnikatelům a živnostníkům, neboť i oni manuálně a tvrdě pracují. Podporuje rovněž samosprávné podnikání (kombinace socialistických a kapitalistických ekonomických principů ve formě kolektivní práce zaměstnanců podnikatelského typu, např. Mondragon Corporation). Samosprávy vidí jako alternativu ke kapitalistickým centrům politické a ekonomické moci, které se zformovali kolem parlamentů a korporací.
Pokud jde o ekonomické aspekty Socialismu 21. století, jsou ve Venezuele jednoznačně dodržovány. Dle vyjádření silně protivládní obchodní komory FEDECAMARAS, stejně jako provládní Asociace venezuelských podnikatelů, se ještě nikdy dříve ve Venezuele tolik nedařilo živnostnictví a drobnému podnikání jako právě dnes. President Chávez sám několikrát hovořil k "středním a vyšším vrstvám" a vyzval je k zapojení do projektu Socialismu 21. století a účasti na výstavbě nové Venezuely. Chávez útočí pouze proti nejbohatší super-oligarchii dominující v masmédiích a na mezinárodních trzích a útočí proti zahraničním podnikům a průmyslovým korporacím, které bezuzdně drancují nerostná bohatství. Např. nedávným zestátněním majetku a průmyslových podniků americké petrochemické korporace Chevron.
Socialismus 21. století staví na základech vysoce vyspělé a vzdělané společnosti s obyvatelstvem, které účast na politice považuje za svoji občanskou a lidskou povinnost. Něco takového se v současné době děje ve Venezuele, kde Venezuelci považují svou podporu či odpor proti presidentovi za svou povinnost a vyjádření své osobnosti a jednání. Ukázalo se tak při rozsáhlých a demokratických předvolebních kampaních.
Z toho důvodu taky původně vznikli tzv. Bolívarovské kruhy. Jejich vznik je datován do roku 2001 a stali se základem pro vytváření účastnické demokracie a aktivních demokratických struktur ve Venezuele. V roce 2003 většina zanikla z rozhodnutí vlády, popř. se transformovala do větších celků a nahradili je komunální občanské výbory, kterých po Venezuele vznikli tisícovky a dnes tvoří páteř venezuelské demokracie, kdy venezuelský stát decentralizuje moc ve prospěch těchto nižších celků (princip subsidiarity). Proto taky ve straně PSUV došlo k tak vzácné situaci, kdy členstvo aktivně vystupuje proti některým vedoucím činitelům a samo se organizuje. I to je průvodní jev Socialismu 21. století.
Rozbor následujících 6 let bolívarovské revoluce ve Venezuele, zpracovaný Tamarou Pearson z venezuelanalysis.com a přeložený velvyslanectvím Bolívarovské republiky Venezuela v ČR, zde k dispozici:
http://www.embajada-venezuela.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=45%3Aplanovani-dalich-6-let-venezuelske-bolivarovske-revoluce&catid=27%3Anoticias&lang=cs